Kytky z Kytkofarmy

Příběh Josefa a Moniky Vrhelových a jejich Kytkofarmy

"V Chabrovicích poblíž Tábora máme statek, jako dědictví po předcích. Byli zde koně, krávy, prasata, rybníky plné ryb a včely. Koncem padesátých let musel statek povinně do družstva a od té doby chátral," říkají Vrhelovi. Josef zde prožil dětství a jezdil na statek kdykoli to bylo možné.

"Žili tu moji předci a mám zde srdce. Začali jsme s manželkou Monikou statek pomalinku dávat dohromady. Bydleli jsme však na dvou místech. Doma s dětmi a o víkendech pracovně na statku. Tato situace nám vyčerpala mnoho sil a začínáme ji měnit," říká Josef.

Monika dodává...

„Trávila jsem mnoho hodin v kanceláři u počítače a na služebních cestách. Nedávno jsem se sama dostala do stavu, kdy jsem byla k smrti unavená, vyhořelá. S manželem Josefem přemýšleli co dál."

„Věděli jsme, že musíme kompletně změnit náš život, že takhle žít dál nemůžeme a ani nechceme. Nastal okamžik, kdy jsme bouchli do stolu a řekli „dost“. Přijali jsme statek jako „dar“ a vzali tuto výzvu vážně. Chceme, aby statek žil, aby sloužil. Rádi bychom zde vybudovali místo klidu a pohody, kde by vyčerpaní lidé mohli nabrat zpět sílu. Jednoho krásného rána tak Monika vykoukla z okna přes kvetoucí předzahrádku a myšlenka, jak na to, byla jasná - budou tady "kytky", " říkají Vrhelovi o tom, jak se dostali k myšlence na Kytkofarmu.