Poznejte méně známá místa v Pošumaví: Keltové na Šumavě a hradiště Věnec u Lčovic

V oblasti Šumavy i Pošumaví je známo mnoho lokalit, kde se Keltové usídlili. Vybírali si vhodné polohy poblíž vodních toků a důležitých obchodních stezek. Mezi ty nejvýznamnější patří: oppidum v Třísově (dnes na jeho území stojí zřícenina hradu Dívčí Kámen). S Prakelty a Kelty jsou spojeny i další významné památky, jako např. hradiště Sedlo u Albrechtic na Sušicku, hradiště Obří hrad u Nicova, sociokultovní centrum v Hradišti u Netolic a hradiště Věnec u Lčovic.

Některá hradiště byla využívána také jako úkryt pro obyvatele z blízkého okolí v případě ohrožení, většina však byla trvale osídlena a byla strategicky umístěna poblíž pravěkých komunikací.

Halštatsko-laténské hradiště Věnec u Lčovic bylo fungující sídlo nadregionálního významu. Leželo zřejmě na pravěké dálkové komunikaci spojující českou kotlinu s Podunajím, která se později vyvinula v jednu z větví Zlaté stezky.

Hradiště bylo pojmenováno podle stejnojmenného vrchu Věnec, který je ve starších mapách uváděn pod názvem Pržmo. Podle místních starousedlíků je jako Věnec nazývána nejvyšší část vrcholu kopce s kamenným valem a Pržmo se nazývá celý masiv pod vrcholem.

Na hradišti Věnec bylo nalezeno velké množství keramiky, žernov na mletí obilí a významný objev pětidílného článku honosného bronzového opasku. Většina artefaktů je datována do 6. století a na počátek 5. století před Kristem.

Hradiště je trojúhelníkového půdorysu, který je rozdělen na akropoli a dvě předhradí. Hradiště věncovitě obklopuje 1,5 km dlouhé valové opevnění, které využívá přirozených skalních výchozů místy vysokých až 15 m. Vstup do akropole, která je mírně vyvýšená (má rozlohu cca 0,5 ha), je na jihozápadní straně. Klešťovitá vstupní brána do akropole je dodnes dobře znatelná. V západní části akropole jsou patrné stopy studny. Vstup do předhradí byl zřejmě umístěn na jižní straně. Z vrcholu je pěkný rozhled k severozápadu.